Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu trilobitů. Specializuje se na larvy těchto prvohorních členovců, které mohly sloužit jako potrava pro některé mořské živočichy. Ačkoli vědci popsali přes 20 tisíc druhů trilobitů, o jejich životě stále nevíme vše. Jaké měli vyhynulí členovci superschopnosti? Kde jsou nejzajímavější naleziště jejich zkamenělých schránek? Musíme nález oznámit muzeu, nebo si ho můžeme nechat? A jaké to je najít nový druh trilobita?

Eva Balounová působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) v Ústavu státu a práva AV ČR. Je expertkou na právo životního prostředí a na klimatické právo, které vystudovala mimo jiné na univerzitě na Islandu. Zatímco v západní a severní Evropě je změna klimatu už delší dobu tématem právní vědy, u nás se klimatické právo teprve zabydluje. Kdy přijme Česká republika podle Evy Balounové klimatický zákon? Na co si stěžují žalobci v klimatické žalobě proti Česku? A má šanci na úspěch globální smlouva o nešíření fosilních paliv, kterou by svět přijal po vzoru smlouvy o nešíření jaderných zbraní?

Alžběta Danielisová vede oddělení archeometrie a přírodních věd Archeologického ústavu AV ČR. Nedávno se vrátila z Ománu, kde měla na starosti výzkumný tým, kterému se podařilo odkrýt 7000 let starou hrobku. V oblasti jižní Arábie jde o unikátní nález. Co vědce na pouštním pohřebišti překvapilo a co vše z něj lze vyčíst? Jaké metody využívají k tomu, aby porozuměli životu komunity z doby kamenné? S energickou vědkyní se z ománské pouště vypravíme taky na tzv. jantarovou stezku a do období 500 let př. n. l., které je těžištěm jejího dlouholetého výzkumu.

Skupina Hany Macíčkové Cahové se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá hledáním nových RNA modifikací a snaží se pochopit jejich význam pro nejrůznější buněčné procesy. V roce 2020 objevila dosud neznámou část RNA, tvořenou signalizačními molekulami, tzv. alarmony, a i díky tomu získala vědkyně prestižní ERC grant, na který v Česku dosáhne jen velmi málo vědců a vědkyň. Díky čemu se to Haně Cahové Macíčkové povedlo? Jak může výzkum RNA modifikací pomoci v medicíně? A co ji motivuje překonávat výzvy?

Neurovědec Aleš Stuchlík dlouhodobě zkoumá paměť. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR vede oddělení neurofyziologie paměti, kde se snaží porozumět nervovým základům chování a přináší i aplikované výstupy. V rozhovoru se ptáme, jak se ukládají naše vzpomínky, jak fungují neurony, i na to, zda můžeme mozek trénovat v každém věku. Je opravdu lidský mozek nepřekonatelný ve srovnání s umělou inteligencí? 

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR zkoumá indickou společnost, tamilský jazyk a tamilskou literaturu. Přeložil román nejznámějšího tamilského spisovatele Perumála Murugana (nominovaný na The Booker Prize) a plánuje převést do češtiny i další díla literatury jihoindického státu Tamilnádu. V čem je tato literatura specifická a čím oslovuje čtenáře i kritiky mimo Indii? Jak se do ní propisuje problematika kastovního systému? Poslechněte si, jak spletitý a pestrý je systém kast v současné Indii, jaké omyly se o něm na Západě tradují a zda může diskriminace na základě kastovní příslušnosti překročit hranice Indie.

Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR se zabývá psychologií pracovního zdraví. Zaměřuje se přitom zejména na akademické prostředí a státní správu, ale aktuálně se její pozornost obrací i do základních škol. V rámci projektu virtuálního vědeckého hubu SYRI plánuje zjistit, nakolik učitelky a učitelé trpí syndromem vyhoření nebo mobbingem. Dlouhodobě sleduje také neetické vztahy na pracovištích, třeba toxický leadership. Víte, jak se pozná šéf, kvůli kterému časem patrně odejdete z práce? Jak se můžeme chránit před vyhořením? A proč věnujeme až 40 % času v zaměstnání konfliktním vztahům? Práci zdar!

Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, o významu pojmu hate speech a jeho nebezpečnosti. Dozvíte se také, jak se svoboda slova může stát obětí ve jménu obhajoby nenávistných výroků.

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČR a sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od čtyřicátých let 20. století. Každý všední den tu vědci radí uživatelům, jak se poprat s nástrahami naší rodné řeči. V rozhovoru mluvíme o různých způsobech prožívání jazyka i o tom, že do komunikace patří všechny jeho vrstvy, například dialekt. Každá vrstva však vyhovuje jiné komunikační situaci, a spisovná čeština tak není jediná správná varianta. Poslechněte si, proč nemůže místo vědců radit lidem v jazykové poradně umělá inteligence, jak si najít intenzivní vztah k českému jazyku a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů.