Tiskové zprávy

Vědci z Biotechnologického ústavu (BTÚ) AV ČR při Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) a z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) objasnili zásadní roli proteinu NEUROD1 při rozvoji těžkého diabetu. Diabetes typu MODY6 je jedním z podtypů diabetu, který je způsoben mutací v genu pro neurogenní diferenciační faktor 1 (NEUROD1). Jeho aktivita je klíčová v průběhu vývoje slinivky břišní a nezbytná pro regulaci produkce inzulinu. V případě chromozomové mutace, při níž chybí část chromozomu s genem pro NEUROD1, se rozvíjí velmi těžký diabetes.  

Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadná úmrtí orlů bělohlavých. Nynější objev, který byl dnes publikován v prestižním časopise PNAS, přináší důležité poznatky nejen pro ochranu přírody, ale také pro medicínu. Nově probádané toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou v budoucnu stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.   

Jak se vyvíjela planeta i život na ní lze stále číst z konkrétních území. Tvůrci geoparků vycházejí z místního geologického dědictví a snaží se jejich odkaz vysvětlit, ochránit i povzbudit k jeho využívání. Zakládání a provozování geoparků podporuje též projekt 4GEON, jehož se účastní zástupci čtyř kontinentů včetně České republiky, která právě hostí jejich druhé setkání.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, že se paraziti mezi blízce příbuznými primáty přenášejí. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich celkové předcházení.

Zítra se vydávají vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR do terénu odchytávat bělozubku tmavou – drobného hlodavce původem z Afriky, který doputoval až do Česka. Zahájí tak tříletý projekt mapování výskytu pro Českou republiku nového druhu, který je financován z Akademie věd v programu regionální spolupráce. Experti se zaměří na Chebskou pánev a o pomoc žádají i veřejnost.

Vědci z ÚOCHB jako první popisují příčiny chování jedné ze základních aromatických molekul, která vědecký svět fascinuje nejen svou modrou barvou, ale i dalšími neobvyklými vlastnostmi – azulenu. Tento jejich počin ovlivní do budoucna základy organické chemie a v praxi pomůže využít na maximum potenciál zachycené světelné energie. Článek publikoval časopis Journal of the American Chemical Society (JACS).

Schůzka jihočeského hejtmana Martina Kuby s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří v červnu předali na Jihočeský kraj výsledky petice za ochranu Jiřické nádrže v Novohradských horách s více než dvěma tisíci podpisy, přinesla ovoce. Odborníci se s vedením kraje shodli na tom, že tato rašelinná nádrž, pocházející z roku 1774, potřebuje efektivnější status ochrany. Jak hejtman sdělil, odbor životního prostředí kraje má v plánu zahájit práce na přípravu vyhlášení Jiřické nádrže formou samostatné zvláštní územní ochrany. Reálný předpoklad vyhlášení zvláště chráněného území je do tří let. S tím souvisí i nastavení nového způsobu hospodaření, odpovídající moderním požadavkům na péči o chráněná území. To je důležité nejen pro zachování přírodní rozmanitosti a vzácných druhů živočichů v srdci Novohradských hor, zachování krajinného rázu a prostupnosti a přístupnosti krajiny, ale také pro udržení vysoké kvality pitné vody pro Českobudějovicko, protože jde o území v povodí vodárenské nádrže Římov.

Další technologický růst lidstva budou s vysokou pravděpodobností určovat kvantové technologie. Jeden z jejích směrů využívá unikátních vlastností vzájemně interagujících kvantových objektů, které však jsou maximálně izolované od okolního prostředí. Výzkumný tým z Ústavu přístrojové techniky AV ČR vyvinul originální metody, jak takové podmínky vytvořit se dvěma nanočásticemi levitujícími v optických pastech. Výsledky výzkumu otiskly časopisy Optica a Nature Communications.

Slavnostní vyhlášení výsledků 15. ročníku Cen Nakladatelství Academia a 11. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia se uskutečnilo v pondělí 18. září 2023 v budově Akademie věd ČR v Praze. V soutěži Ceny Nakladatelství Academia se hodnotily publikace vydané v roce 2022 na pracovištích Akademie věd ČR. Ve Studentské soutěži hodnotili porotci magisterské práce obhájené v období 16. 10. 2021 až 31. 10. 2022.

Nutrie říční, jelen sika, pajasan žláznatý, bolševník velkolepý, rak mramorovaný či sršeň asijská – to je jen několik z mnoha druhů, které dělají starosti odborníkům na biologické invaze i ochráncům přírody. Ti všichni se sešli na půdě Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, aby prodiskutovali, jak omezit negativní dopady invazních druhů na přírodu i lidskou společnost a zabránit jejich dalšímu šíření v České republice.